Rozhovor s maturantkou

Rozhovor s maturantkou veřejně právní školy, slečnou Adélou Vopršalovou na téma: V jakém stavu jsou současné lesy v Přibyslavi? Na jaké rozloze se rozkládají Přibyslavské lesy? Kolik procent území těchto lesů je napadené kůrovcem atd. 

Rozhovor s maturantkou veřejně právní školy, slečnou Adélou Vopršalovou 

1. V jakém stavu jsou současné lesy v Přibyslavi?
   
2. Na jaké rozloze se rozkládají Přibyslavské lesy? Kolik procent území těchto lesů je napadené kůrovcem?
3. Kolik hektarů lesa bylo již zničeno a kolik asi dřeva přišlo nazmar?
4. Lze škodám způsobeným kůrovci nějak zabránit? Jak?
5. Můžeme i my nějak pomoct, abychom předešli ještě větší kalamitě?
6. Projevilo se letošní suché počasí na stromech a lesích Přibyslavy?

Dobrý den, máte-li na mysli stav lesů u našeho Lesního družstva obcí Přibyslav, tak bych řekl, že celkově oproti stavu lesů v Kraji Vysočina, jsou zatím ve stavu relativně výborném. Když však tento stav budu hodnotit v časovém intervalu, třeba zpět o čtyři a více let, tak již musím říct, ve stavu nejvyššího ohrožení. Takže počáteční hodnocení bych přirovnal k pravidlu, jednooký mezi slepými, králem. Situace je opravdu vážná!

Opět budu odpovídat a udávat čísla ve vztahu k lesům LDO Přibyslav. Naše Lesní družstvo obhospodařuje majetek na výměře 6000 ha, z čehož je zhruba 5600 ha lesa. Procenticky to hned takhle z mé pozice vedoucího jedné Lesní správy nedokážu přesně vyčíslit, ale řekl bych že v porostech starších šedesáti let je jich méně či více postiženo kůrovcem tak 30 % . Jistě daleko přesnější a detailnější vyčíslení by provedl ředitel našeho družstva Ing. Svoboda Jiří.

Rovněž na otázku, kolik hektarů lesa bylo již na tomto majetku zničeno, míněno kůrovcem, nedokážu přesně odpovědět. Odhaduji však, že v důsledku kůrovcové těžby, vznikly holiny řádově okolo 100 ha, což se v celkové výměře 6000 ha, jeví jako nic moc, ale zdání klame. Tím, že jsou starší porosty skoro všechny nějakým množstvím a výskytem kůrovce postižené a zasažené, tím se bude toto množství třebas v ha či m3, brutálně navyšovat. Rovněž to že v naší těsné blízkosti se nachází veliká moderní pila, která ročně pořeže zhruba 1,3 miliónů m3 tohoto dříví, které se do Ždírce nad Doubravou dováží možná z půlky republiky i zahraničí a jeho značná část je kůrovcová, vzhledem k velikým kůrovcovým ohniskům a rozsevům v oblasti Železných Hor a ostatním okolí, je situace hrozivá.

Jinak co se dřeva týká, nemohu zatím říct, že by přišlo do této doby, na našem majetku, nějaké množství nazmar. Musím jen konstatovat, že se hodně snížilo jeho průměrné zpeněžení. Což má a bude mít pro, musím říct menší subjekty, jako je naše LDO Přibyslav, do budoucna veliké, možná až existenční problémy. Zpeněžení kůrovcem napadeného dříví, šlo až o 1000 Kč/1 m3 dolu. Někdy je to i systematickým nátlakem odběratelů dříví vůči dodavatelům uměle vyvoláno a cena neodpovídá skutečné kvalitě dříví. Zpracovatelé dříví mají v posledních letech obrovské zisky, proč z nich nejde ze zákona část zpět k dodavatelům? Drobní a menší vlastníci lesů začínají být silně v prodělku. Jak to s nimi dopadne do budoucna, když je v pěstební činnosti, která by měla následovat a je ze zákona a z hlediska zachování klimatu, udržení nějakého nutného stavu vody v přírodě, k zabránění erozí půdy a dalších a dalších aspektů nutných pro náš holý život na této planetě, čekají jen samé mínusové položky???

Lze škodě způsobeným kůrovci nějak zabránit? Jestli úplně zabránit, či zmírnit, to dle mého obyčejného názoru jistě jde. Musela by být poskytnuta okamžitá, značná, pravidelná, dlouhodobá finanční injekce, dejme tomu zhruba ve výši, jakou je od sametové revoluce, dotováno zemědělství, což představuje plošnou částku ve výši 6 - 10 tis. Kč/ 1 ha. Zemědělství se takto dotuje stále, přestože třeba místo výroby kvalitní a zdravé výživy lidstva, zemědělci vyrábí například za tyto dotace elektřinu, kterou pak řadový občan draze zaplatí firmám, jako je ČEZ.

Takže tolik jak jde zabránit škodám stávajícím a těm, které teprve v rámci značného odlesnění vzniknou a budou mít nedozírné následky a částečně zachránit nějaký les. Momentálně si však kladu otázku, zda jde šíření kůrovce zastavit, a to je horší. Na to je složitější odpověď. Stručně, koordinace odbytu v rámci regionů, krajů, republiky vůči zpracovatelům této cenné suroviny, jakým smrkové - jehličnaté dříví bylo, je a bude, zajištění a dovoz kvalitního a dostatečného množství sadebního materiálu, příliv pracovních sil do lesa, výše platu pracovníků v lesnictví a opětovný vznik ministerstva lesního a vodního hospodářství, a hlavně to, aby v jeho čele stály a byli jmenováni odborníci z oboru, byť na první pohled obyčejní, nepyšnící se třebas tituly, ale kteří tomu opravdu rozumí a chtějí dělat a pěstovat opravdu les.. A věřte, že takovýchto je v našem státě dost. Vždyť co se lesnictví týče, patříme a patřili jsme ke světovým špičkám, ale to vlastně, patřili jsme a patříme ke špičkám, i v mnoha dalších oborech.

Na otázku pátou je jednoduchá odpověď. Podporujte rozumné lesnické cítění, podporujte zdravou lesnickou a všeobecnou politiku a vzdělanost, chtějte ve vedení odborníky daných profesí, ne manažery, řiďme se víc obyčejným selským či zdravým rozumem, než uměle vyrobenými hesly...

Jinak jednoduchý návod, viz Lesnická práce Listopad 2019 události a zajímavosti z domova " Senát zřejmě schválí novelu lesního zákona usnadňující boj z kůrovcem". Jak je to jednoduché...

Zda se projevilo letošní sucho... Já si myslím, že srážkově byl letošní rok zcela průměrný s normálním počtem srážek. Pochopitelně stále trvá dlouhodobý deficit spodní vody, ale v tom má jistě ministr Brabec pravdu, neumíme zadržet tuto vodu v krajině i když ji padá v průměru stále stejně, ale podívejme se na to co jsme za poslední roky například vyasfaltovali, vybetonovali, zpevnili, vyrobili ploch, ze kterých pochopitelně voda ihned odteče..., ale to je na dýl. Trochu se o tom zmiňuji ve své druhé knize V zajetí lovecké vášně, trochu ve výzvě, kterou jsem vydal:

Výzva 2019

Je potřeba založit novou politickou stranu. Navrhuji třeba z členů ČMMJ, je nás přes 60 tisíc, jistě většina dobrý názor má a šedesát tisíc lidí a rodinní příslušníci, to už je velice slušná volební síla. A rovněž zbraně ještě máme, což možná bude brzy potřebovat i naše vlast. Pár lidí do vedení strany znám. Tak se toho chopme a normální název, třeba Zdravý rozum nebo NE vymysleme. Myslím to vážně už několik měsíců o tom uvažuju a s dobrýma a chytrýma lidmi, se zdravým názorem a selským rozumem o tom hovořím. Jinak nás vlci a medvědi budou žrát, sokolnictví a veškerý lov nám budou, v uvozovkách, zelení brát, divný věci se budou dít a život nás a vše kolem bude srát, pardón štvát, a budeme se nuceni o holý život, s někým prát. Myslím to smrtelně vážně, jiná šance není, jinak nic nedocílíme, nic nezměníme. A my něco, hodně změnit chceme, a zdravý rozum zvítězit by měl, jinak tu zbytečně jsme a stejně zbytečně archy s peticemi podepisujeme. Ahoj normálním lidem všem, Vašek A jen.

Je toho víc, není to tak jednoduché, ale když se chce vše jde. Tam kam jsme se dostali s kůrovcem je z mého pohledu jenom o tom, že jsme z lesa udělali fabriku na dříví, což započalo pomalými krůčky již v roce 1992, ač to teď svádíme hlavně na sucho, ale to si vytváříme na této planetě rovněž sami, ale to je na hodně dlouhý rozhovor, kterému musí chtít někdo naslouchat. Takže díky za trpělivost.

To co jsem zde v rozhovoru uvedl, podotýkám je můj, možná málo kvalifikovaný, jak říkám třebas " blbý" názor.

Mějte se slečno Adélo, a díky za pozornost Vašek Augustin.